Začala hořet policejní stanice. Policajti museli před ohněm utéci až na střechu. Když přijeli hasiči, roztáhli plachtu a policajti začali po jednom skákat. Ale vždycky, když policajt skočil, tak hasiči s plachtou uhnuli, a děsně se smáli, když se policajt dole rozmázl. Až přišel na řadu poslední - náčelník. Ten tušil podraz, tak vytáhl pistoli, namířil na hasiče a povídá: "Mně se vám nepodaří oblafnout! Ruce vzhůru, plachtu na zem a všichni tři kroky dozadu!"

Policista zastaví na cestě auto. "Pane řidiči, víte, že jste překročil dovolenou rychlost?" "No vím, ale chtěl jsem být doma dřív, než začne účinkovat ta slivovice."

Potkají se dva: "Co dostaneš od ženy k vánocům?" "Ále, nějakýho chlapa." "Cože?" "Viděl jsem, že ho má manželka schovanýho ve skříni."

"Prý ti utekla žena k mamince, je to pravda?" "Jo, už po čtvrté." "A co tomu maminka říká?" "Nevím. Ale už mi ji třikrát vrátila!"

Jednoho vědce porazilo auto a řidič ujel. Policista, který vědce vyslýchá, se ptá: "Pane, zapamatoval jste si alespoň jeho espézetku?" "Ne přesně. Ale pamatuju si, že kdyby se vynásobila první půlka tou druhou, výsledek by byl stejný, jako to čtyřčíslí, akorát v obráceném pořadí."

"Proč mi vlastně nedovolíš sednout za volant, vždyť jsem už dost starý!" ptá se mladík otce. "Ty ano, ale auto ještě ne!"

Černoch stojí pri rybníku a loví ryby. Naraz vyloví zlatú rybku. Zlatá rabka mu povie: keď ma pustíš splním ti tri želania. Černoch rozmýšľa a zachvíľu povie: chcel by som byť biely, byť v obale a aby sa na mňa lepili ženy. Tak rybka čaruje: čary mary kuri nôžka, ať je z teba always vložka.

"Splnilo se ti někdy nějaké přání z dětství?" "Hmm, jo, jo." "A jaké?" "Hmm, když mě otec tahal za vlasy, vždy sem si přál, abych byl plešatý."

Chlapeček vypráví, jak to bylo na procházce s tatínkem: "Jeli jsme autobusem. Pak nastoupila nějaká mladá paní. Tatínek řekl, abych vstal, aby si ta paní mohla sednout.""Tak je to správné, drahoušku. Dámám se musí vždycky uvolnit místo." "Ale já jsem seděl tatínkovi na klíně!"

Pepíček, kterému máma zakázala se koupat v přilehlém rybníce, přijde domů s mokrými vlasy a povídá, že spadnul do vody. "Tak jaktože nemáš mokré i oblečení?" "No, měl jsem takové tušení, že bych mohl spadnout, a tak jsem si je radši sundal."

"Pane Chmatavý, váš syn dnes zahynul při železničním neštěstí." "Jak je to možné, vždyť on nikam neměl jet!?" "No taky nikam nejel, ale v hračkářství ukradl vláček a byl zastřelen na útěku."

Jeden veterinář se vrátil domů z ordinace pozdě večer, úplně unavený. Manželka na něj čekala s romantickou večeří při svíčkách. Pak si otevřeli jednu láhev vína, potom ještě jednu a po půlnoci šli v dobré náladě do postele. Asi hodinku na to zazvoní telefon. Chlápek naštvaně přeruší to, co dělá, a telefon zvedne. Starší ženský hlas v telefonu se ptá: "To je veterinář?" "Ano, veterinář. To je nějaký akutní případ?" "Svým způsobem. Víte, na střeše je spousta koček, které se tam mrouskají a dělají takový rámus, že nemůžu spát. Co mi poradíte?" Veterinář se zhluboka nadechne, napočítá do tří a povídá: "Otevřete okno a řekněte jim, že mají telefon." "Opravdu? Tohle je zastaví?" "Mělo by. Mě to zastavilo."

"Pane doktore, co mám dělat, když můj manžel mluví každou noc ze spaní?" "Dejte mu příležitost, milá paní, aby mohl promluvit ve dne."

"Paní Chuděrová, v žaludku vašeho manžela jsme našli karburátor." "To je podivné, vždyť nikdy nic takového nejedl!" "Ono to bude asi tím, že váš manžel neměl ještě nikdy tak vážnou dopravní nehodu!"

Ako zhodíš jednorukého zo stromu? Zakývaš na neho.

Jaký je rozdíl mezi klokanem a člověkem? Klokan si může vyskakovat i s prázdnou kapsou.

Sedí dva hluchoněmí u stolu a pod nohama jim běhá mačka. Najednou jeden z nich tu kočku popadne a uškrtí. Druhý se posunkovou řečí ptá: "Ty blbe, proč jsi ji zabil? Vždyť byla tak roztomilá." "Ale strašně mňoukala!" "Jak to můžeš vědět, když jsi hluchoněmý?" "Odečítal jsem jí z úst."

"Tak jaka byla zkouška?" "Velice nábožná." "Jak to, nábožná?" "No profesor v černém, já v černém. Profesor položil otázku, já se pokřižoval. Za chvíli jsem mu odpověděl a on se pokřižoval."

Začínající učitelka si chce na své třídě vyzkoušet poznatky z psychologie: "Každý, kdo si myslí, že je hloupý, ať se postaví." Po chvilce se v tiché třídě postavil Pepíček. Kantorka povídá: "Pepíčku, tak ty si myslíš, že jsi hloupý?" "Ne, prosím, ale přišlo mi nefér nechat vás stát jedinou."

Viete čo je maximálna slušnosť? Keď vodič autobusu pustí na svoje miesto starú babičku.